Haruki Murakami - Norské dřevo

06.04.2019

Žáner: spoločenský román
Väzba: pevná
Počet strán: 304

"Nejaponský román japonského spisovateľa."

O knihe

V románe nejvýznamnejšieho japonského spisovateľa súčasnosti sa skrýva fantastický, romantický i tragický milostný príbeh. Čitateľ však "neunikne" zmesi japonských reálií, psychologickým portrétom hrdinov ani scénam vášne...

Môj názor

Po prečítaní tejto knihy mi napadá len jedna vec. Nórske drevo je totiž tá najdepresívnejšia kniha, akú som čítala. No aj napriek tomu vo mne zanechala silný dojem a túžbu siahnuť aj po ďalších Murakamiho knihách.

Zo začiatku som nevedela, čo od knihy očakávať, nakoľko to bola moja prvá kniha od tohto autora, no jeho netradičný štýl písania ma zaujal takmer okamžite. Kniha je napísaná retrospektívne, čiže mnoho vecí je prezradených hneď na začiatku. Mne to však vôbec nevadilo, práve naopak, zase pre zmenu niečo nové a zároveň úplne odlišné.

Dej po celý čas pôsobí melancholicky a zaujímavé dialógy medzi postavami mnohokrát nútia čitateľa hlbšie sa zamyslieť, iné vás naopak rozosmejú. Jeden taký, ktorý mňa osobne zaujal, som sa rozhodla pridať aj sem:-)

"Asi tak v půlce střední školy jsem hrozně toužila po pořádný pánvi na omelety. Po takový tý dlouhý a hranatý. Nakonec jsem si ji koupila místo nový podprsenky. To jsem si užila, to ti řeknu. Tři měsíce jsem pak v kuse musela nosit tu starou, protože jinou jsem neměla. Večer jsem ji vyprala a pak se modlila, aby stihla do rána uschnout. Když nestihla, bylo to peklo. Nejpříšernější věc na světě je dosoušet na sobě mokrou podprsenku. Občas jsem brečela. A to všechno pro jednu blbou pánev."
"Tys musela bejt číslo," rozesmál jsem se.
"Ale když máma umřela, bylo to naráz jednodušší. Je to hloupý říkat, ale je to tak. Začala jsem se starat o rozpočet a sama rozhodovat, co se koupí. Takže teď mám úplně všechno, co potřebuju k vaření. Táta o rodinnejch penězích nemá vůbec přehled."
"Tvoje maminka umřela?"
"Předloni. Na rakovinu. Měla nádor na mozku. Rok a půl trpěla v nemocnici jako pes a nakonec se z toho pomátla a museli jí dávat sedativa, ale pořád neumírala. Skoro to začalo zavánět eutanazií. Byl to nejhorší možnej způsob, jak umřít. Trpěla jako zvíře a my ostatní jsme si taky užívali svoje. Málem jsme přišli na buben. V jednom kuse injekce, kdy jen jedna stála dvacet tisíc jenů, pořád na ni někdo musel dávat pozor a tak dál. Pro samý opatrování jsem se ani nemohla učit a ztratila celej jeden školní rok. Bylo to k zbláznění. A navíc..."
Midori nedořekla, odložila hůlky a vzdychla si. "Tak dost, začínám bejt už moc depresivní. Jak jsme se k tomu proboha dostali?"
"Od podprsenky."
"Jo. Tahle omeleta je dělaná na tý pánvi. Uvědom si to, až ji budeš jíst," řekla Midori a zatvářila se vážně.

Hlavná postava, ktorá rozpráva príbeh, Tóru Watanabe, mal kedysi priateľa, ktorý spáchal samovraždu. Po mnohých rokoch sa v Tokiu stretáva s bývalou priateľkou tohto priateľa, Naoko. Ich staré priateľstvo sa zmení na lásku, Naoko sa však s minulosťou vyrovnáva ťažšie a psychické problémy ju privedú do sanatória. Počas jej neprítomnosti sa Tóru zoznámi so živou a excentrickou Midori. Teraz stojí pred rozhodnutím, musí si jednu z nich vybrať.
Tento román je o ľuďoch, ktorí sa v živote stretli so smrťou. Každý sa s ňou vyrovnáva inak, niektorým sa to však nepodarí nikdy.

"Smrt není opak života. Smrt je jeho součást." 


Autor tu opisuje smrť ako niečo prirodzené a nezadržateľné, niečo, čo jednoducho patrí k životu. Navyše má jedinečnú schopnosť vykresliť sexuálne scény vždy tak, aby vôbec nepôsobili vulgárne. Veľmi sa mi páči, že veci zachytáva tak, ako sú, nesnaží sa ich prikrášľovať, tak isto ako všetky jeho postavy. O všetkom sa rozprávajú otvorene, nedávajú si servítku pred ústa a to je dobre.

Jediná škoda je, že Murakamiho knihy zatiaľ neboli preložené do slovenčiny. Zatiaľ si musíme vystačiť s češtinou a angličtinou, alebo počkať:-). Jeho diela za to určite stoja.
Nórske drevo považujem za náročnú knihu, takže je pochopiteľné, že neosloví úplne každého. Mňa však zaujala natoľko, že sa k nej raz určite ešte vrátim.

Milá poznámka na záver: Autor tu použil názov skladby kapely Beatles - Norwegian wood:-)